2x Bulldogs Lednice - Indians Rača - 21.6.2009 Pezinok

22.06.2009 13:04

 

            První ze dvou nedělních zápasů. Máme dohrávku a na prkně stojí Šmoulinka – konečně se dočkal!! Začíná výborně SO, HB, SO, SO a jeden bod – krádeže – co dodat. My nic, druhá směna bez bodů. V další jednou boduje soupeř. Čtvrtá končí 2 : 2, v páté opět jednou Indiáni, šestá bez bodů. Až sem to bylo v pohodě, pak se to ale nějak podělalo. Děláme v obraně hrubé chyby a soupeř boduje šestkrát. My neodpovíme ani jednou, a tak konečný výsledek je 11 : 2 pro Indiány.  

            Ve druhém má dohrávku soupeř, provedeme střídání – Kouč a Devon sedí a nahrazují je sběratelé zkušeností, kadeti Petr a David. Začínáme celkem dobře, vypadá to, že máme v zápase navrch. Ve třetí směně to potvrzujeme, stahujeme tři body. Soupeř kontruje jedním. Do konce zápasu my už body nezapisujeme, zato soupeř, díky naší pomoci, postupně přidává bod k bodu. Konečný výsledek je 5 : 3 v náš neprospěch.  

 

Hodnocení:

            Zajímavé a do konce vyrovnané zápasy. Ze začátku máme problémy s pálením Timmiho nadhozu, ale postupně se to lepší. Někteří z nás už přijímají a plní signály. Snažíme se hrát agresivně, a to jak v obraně, tak v útoku. Někdy to nevychází – viď Pinďo (starší), Stando, ale někdy zase jo – dost těsných autů na metách (pomalu se vracející hráči, krádeže, …), taky moc přehozů. Některé směny byly naplněny chybami v obraně a to přineslo soupeři vítězství. Malý počet našich bodů byl způsoben tím, že jsme se sice byli schopni na mety dostat, ale pak nás autovali při posunech nebo mezi metami. Co bylo z naší strany dobré, byla orientace na dělání autů postupně od nejbližšího u domácí. Zatím jsme spíš hrávali na jistotu. Což určitě nebude do budoucna stačit. Tento způsob hry je ale velmi náročný na psychickou koncentraci, neustále se musíme soustředit na všechny hráče na metách, vyhodnocovat jejich možnosti pohybu. A to je potřeba trénovat. Dobrá byla i komunikace, i když ty vykřičené lufty musíme zkoordinovat, vnitřní pole v tomto ohledu pracovalo výborně, zadní taky, v prvním zápase, solidně zabíhalo jak za vnitřní, tak za sebe.

            Zajímavá byla tato neděle i z pozice psychiky týmu. Ustojíme výše zmiňovanou agresivní hru, ustojíme komické (i když podle pravidel v pořádku) „uspořádání“ našeho nadhozu (Timmy sám stál špatně). Nereagujeme na slovenské narážky. K narážkám, všimněte si, že Indians vždy, když začínají prohrávat, začnou „vyrypkávat“ do soupeře. Cíl tohoto chování je jasný – vyprovokovat a rozhodit soupeře. To se jim u nás nepovedlo! Je ale pravda, že nakupení našich chyb vedlo k podrážděným reakcím uvnitř našeho týmu, a to je potřeba změnit. Tým se musí vzájemně podporovat, každá kritika (i když se nám zdá neoprávněná) by měla být vyslechnuta a vyhodnocena. Je jasné, že když udělám botu, tak jsem naštvaný především sám na sebe, a jestli mi ještě někdo přisolí, tak to asi moc dobrý nebude. Výkon půjde dolů a hrozí další bota. Měli bychom svoje emoce zvládat a chybujícího spíš podpořit než mu nadávat. Každý z nás je přesvědčený, že stojí tam, kde má stát, že se pohybuje tak jak má, prostě že dělá vše dobře. Pokud děláme chyby, tak je někde problém a je potřeba s tím něco udělat. Změnit pozici, jinak a třeba i jinam zabíhat. Pokud vnitřní pole má problémy s přehozy, musí je podpořit zadní pole. Vnitřek by si ale o to měl říct „slušně“ bez afektu, vysvětlit zadopolařům o co jde. Kluci vzadu a jejich práce dávají vnitřku jistotu k riskantní hře. Když vím, že pokud to zmastím, bude tam zadopolař, který moji chybu zmírní, můžu jít do příhozu naplno a zahrát tak potřebný aut. Pokud tu jistotu nemám, musím hrát opatrněji a nebo nehrát. Nemá smysl se stekat jeden na druhého. Bavme se spolu v klidu, řekněme si svoje argumenty, diskutujme a vše bude víc v pohodě.

            Tím bych to uzavřel. Těším se na další zápasy a hlavně na podzimní, finálovou část.

 

Kouč