Výsledek a celkové zhodnocení turnaje

05.10.2009 14:17

    Do Kostelce nad Orlicí jsme přijeli oslabeni o Happyho a Vejru. Ubytování proběhlo v pořádku, páry měly vlastní ložnice a ostatní se podělili o zbytek pokojů. Večer jsme v klidu poseděli (se slivovicí a pivem) na chodbě a v rozumnou dobu šli spát. Spali jsme klidně, až na Vojtu, který ze strachu, že mu kluci sní řízky od babičky, je tak intenzivně hlídal, že skoro nespal. Ve skutečnosti chytil intenzivní žaludečně střevní virózu a měl po hraní. Celou sobotu proležel, v neděli se mu už ulevilo, ale stejně nebyl schopen nastoupit.

 

Sobota

Počasí bylo slušné, sluníčko svítilo a sem tam se přehnal mráček. Naše boje začínaly ve 13,00. Na nadhozu je Šmoulinka a chytá mu Snovik. Oba svou práci odvedli výborně.

Bulldogs Lednice – SK Pegas Sedlčany

První a z naší strany nejhorší zápas, který jsme na kvalifikaci odehráli. Bylo v něm dost chyb v obraně – přehozy, nezastavené míče, nefungující záběhy zadního pole. Přesto jsme do 5. směny drželi se soupeřem krok a tříbodový rozdíl nebyl tak hrozný. Pak v páté směně za stavu dva auty pro nás, nastupuje na pálku třetí pálkař Sedlčan v této směně. Pálí dovnitř, my ho autujeme na jedničce, ale rozhodčí vyhlašuje save. No dobře, upísknout se může každý, když je to ale třikrát v jedné směně, to je dost. Až šestý aut, který jsme zahráli, je tím, který nás posílá na pálku. Mezi auty se soupeři povedlo nás párkrát propálit a svůj náskok zvýšil. My v dohrávce směny nebodujeme. Šestá směna vše uzavírá, soupeř boduje, my ne, a tak prohráváme rozdílem 15 – 5.

Za porážku nesvaluji vinu na rozhodčího, už na začátku jsem psal, že jsme vyrobili spoustu chyb v obraně a naše pálka byla taky mnohem horší než soupeřova, ale v jedné směně třikrát za sebou při „těsném“ autu na 1. metě vyhlásit save, to už si tím musí být člověk hodně jistý. Možná, že kdybychom vyprovodili v páté směně Sedlčany bez bodu, nakoplo by nás to a třeba … . Na „třeba“ a „kdyby“ se nehraje. Nemáme chybovat a máme pálit 

Bulldogs Lednice – Žraloci Ledenice

Hned po první porážce, celkem skleslí, nastupujeme proti velkému favoritu celé kvalifikace, jihočeským Ledenicím. Snažíme se povzbudit a od začátku zápasu se zdá, že se nám to povedlo. Pole hraje bez chyb, i zadní pole začíná zabíhat. V tomto zápase exceluje Devon, jeho zákroky na druhé metě přivádějí k úžasu ledenické pálkaře a nás přivádějí k radostnému jásotu. Ledenice si postupně vybudují náskok čtyř bodů, ten ale během dvou směn srovnáváme. Po konci šesté směny je skóre 5 : 5. My se na pálce neprosazujeme, Žraloci ano a postupnými posuny se jim podaří zapsat vítězný bod.

Sice jsme prohráli, ale se vztyčenou hlavou. Byl to pěkný a zajímavý zápas, podle reakcí z ostatních týmů, i dost překvapivý. Nikdo od nás takový boj nečekal. Zejména takřka bezchybná hra v obraně je velkým příslibem na neděli. 

Sobotní večer jsme chtěli (až na pět pivovarských turistů a „poseru“ Vojtu) strávit na večeři v nedalekém hotelu U Splavu (Perníci to domluvili). Bohužel Ledenice nás předběhly, a tak jsme vyrazili do města hledat jinou restauraci. Značně zesláblí a hladoví jsme zahlédli zamřížovaná okna a nad nimi svítila reklama Staropramenu. Devon s Perníkem, aby si napravili reputaci, šli zjistit, zda se vaří a je volno. Devas na nás pískl a 14 Bulldoků obsadilo čtyři sražené stoly. Jídlo bylo dobré, zábava vynikající a obsluhující servírka taky bezvadná. Po příchodu na internát jsme potkali naše pivaře, vypili jsme pivo, co přivezli a kolem půlnoci šli spát.

Neděle

Nedělní ráno bylo chladné, zamračené a větrné. Toto počasí vydrželo po celý den, a tak jsme pěkně vymrzli. Naším cílem bylo vyhrát obě dvě utkání, a tím vybojovat co nejlepší umístění. Po výhře Chmutova nad Tigers byly karty rozdány tak, že pokud obě zbývající utkání vyhrajeme, jsme druzí a do druhé ligy postupujeme.

 Bulldogs Lednice – Sportklub 80 Chomutov B

Na nadhozu začínáme s Markem a chytá Gajdoš, zápas zvládli bez problémů. Obrana je taky v pohodě, jenom ta pálka!!! Nebyli jsme schopní účinně pálit technické nadhozy chomutovského nadhazovače. A ještě se při „hloupém“ skoku na domácí metu zraňuje Snovik a je pro druhý zápas nepoužitelný. Konečný výsledek 2 : 8 ukazuje na naši bezzubou hru v útoku.

Bullodgs Lednice – Tigers Kostelec

Poslední letošní utkání. Nastupujeme proti týmu, který obhajuje svoji druholigovou příslušnost a který byl už od začátku pokládán za favorita. Na prkno jde Šmoulinka a chytá mu Gajdoš. Kulhající Snovik excelentně koučuje na 3. metě. Celá obrana pracuje na nejvyšší výkon. A navíc se probouzí naše pálka. Odpaly začínají mít razanci a náš tlak nutí Tygry k chybám, které nemilosrdně trestáme. V úvodu utkání kostelečtí vedou, ale postupem času začíná být jasné, že utkání začínáme ovládat. Kostelec vymění nadhazovače, ale ani to nepomůže. Na začátku šesté směny vedeme o bod. Když kluci nastupují na pálku, říkám si, že by to chtělo nějaký bodík přidat. Oni mě vyslyšeli a za všechny ty neodpálené nebo špatně odpálené míče z celého víkendu se do Tygrů opřou a zvýší náš náskok na 6 bodů. Kostelec by tedy musel na vítězství uhrát sedm bodů a to by v daném okamžiku byl zázrak. Standa v dohrávce sedmé směny dává 2 x BB a je tam i nějaký odpal, ale po jednoduchém autu na jedničce a skvěle zahraném autu na domácí metě – po drobné chybě Gajdoše a skvělé práci Luboše a Standy, nám chybí už jenom jeden aut a ten zahrajeme záhy. Vítězíme 12 : 8 a toto vítězství je aspoň malou náplastí na tři předchozí porážky.

V tomto utkání vše pracovalo tak, jak jsme chtěli. Škoda, že to nešlo podobně i v ostatních zápasech.

 Závěrečné hodnocení:

Za celý turnaj je jednoznačně kladné. Až na první zápas jsme v obraně hráli se všemi soupeři vyrovnanou partii. Rozdíl byl v útoku. Vyjma posledního zápasu naše odpaly, pokud vůbec byly, neměli potřebnou razanci, a tak je vnitřní pole mohlo v klidu zpracovat a zahrát auty na metách. Jak tak píšu ty články, tak mě napadá, jestli na tu naši pálku neměla vliv psychika. V prvních třech zápasech jsme chtěli vyhrát, v posledním taky, ale tam už vlastně o nic nešlo. I kdybychom prohráli, jsme poslední a nic se neděje. Proto jsme nastoupili uvolnění a pálka se začala dařit. Určitě s některými technickými nadhozy jsme se ještě nesetkali, ale místy mi to připadlo, že chceme moc bušit a hrajeme víc silou než hlavou. Koukat se na nadhoz můžu, ale pokud po něm nemáchnu, nikdy nebudu vědět, jestli bych ho odpálil. Sám jsem se trápil, a to si myslím, že se mi pálkařsky v posledních víkendech dařilo. Něco s tím budeme muset udělat!

Kouč