Mistrovství ČR kadetů 2016

Mistrovství ČR kadetů 2016

 

od pátku 7. 10. do neděle 9. 10. probíhalo na hřišti v Havlíčkově Brodě softbalové  Mistrovství české republiky kadetů. Právo na účast mělo pět týmu z Extraligy a tři nejlepší týmy z druhé ligy. Těchto 8 týmů bylo rozděleno do dvou skupin, v nichž se hrálo každý s každým. Čtvrtí ze skupin sehráli zápas o konečné 7. místo, třetí o 5. místo a první s druhými do kříže semifinále a z něj pak poražení o 3. místo a vítězové o titul Mistr ČR.

Naše skupina byla vyrovnaná a žádný celek neměl nic jistého. Ve skupině byl druhý – Joudrs Praha, a třetí – Locos Břeclav celek z Extraligy a první – Žraloci Ledenice a druhý – Bulldogs Lednice celek ze druhé ligy.

Naší ambicí bylo především předvádět co nejlepší hru, jaké jsme schopni a na jejím základě se dostat do semifinále.

Prvním pátečním soupeřem nám v zapadajícím slunci byli Žraloci z Ledenic, tým, který nás po boji porazil ve finále 2. ligy. Buldoci ale žádný podobný scénář nepřipustili, od začátku hráli bez chyb a i v útoku jsme pracovali na plné obrátky. Konečný výsledek 6 : 1 pro Lednici odpovídal průběhu zápasu. Po tříhodinové pauze za tmy pod umělým osvětlením a navíc ve 3°C jsme nastoupili proti Břeclavi. Zde už náš výkon nebyl tak bezchybný a i na pálce jsme nebyli úspěšní. Břeclav vyhrála 9 : 5. Tím jsme v podstatě přišli o semifinále. V sobotu nás čekal zápas s Joudrs Praha, vítězství nás mohlo posunout do „kolečka“ o první místo ve skupině. Joudrs porazili Břeclav, Břeclav porazila nás a my bychom porazili Joudrs. Dalším kritériem pak byly body proti ze vzájemných zápasů. Zde vznikalo několik variant – buď vyhrajeme o 4 body a jsme druzí, nebo nastřílíme soupeři minimálně 9 bodů a budeme první. S těmito počty jsme ale moc nekalkulovali, pro nás bylo podstatné zvítězit, pokud by to vyšlo na semifinále, byl by to příjemný bonus.

Oba celky chtěly zvítězit a hrály koncentrovaný softbal bez zbytečných chyb, ale i s kvalitním útokem. Také po odehrání šesti směn musel následovat tiebreak. A ne jeden, ale dokonce tři. V prvním obešly oba celky bodově naprázdno, druhý skončil 3 : 3 a rozhodl až ten třetí. V tu dobu už zaplněné tribuny fandily úžasným způsobem. V celém areálu snad nebyl nikdo, kdo by vyvrcholení zápasu nesledoval. Pražáci zaznamenali opět tři body, My jsem je museli minimálně vyrovnat a nejlépe čtyřmi body ukončit zápas, tím bychom vyhráli 10 : 9 a byly bychom v semifinále. Za cenu dvou autů se nám podařilo stáhnout jeden bod a obsadit všechny mety. Na pálku nastoupila naše ostravské posila – spolehlivý pálkař, který umí nejen dát homerun, ale i kontrolovaně odpálit za vnější pole do prostoru nikoho. Takže jsme měli slušnou naději na další bodový zisk. Martinovi se ale odpal nepovedl, pálil přímo na třetí metu a pro ni nebyl žádný problém zahrát třetí aut. V průběhu zápasu jsme mohli několikrát rozhodnout o našem vítězství. Jednou, ještě v základní hrací době nám vítězství 4 : 3 sebral rozhodčí, když vyautoval našeho skórujícího hráče za bránění při zpracování odpáleného míče, které evidentně nebylo a ani po poradě s druhým rozhodčím svůj výrok nezměnil. V tiebreaku stačilo, aby Ondra slajdoval na domácí metu a mohl být vítězný bod, nebo Tomáš kdyby se zastavil na druhé metě a nenechal se zbytečně vyautovat před třetí, dále zbytečné silové odpaly na třetí strike a tak bych mohl pokračovat u každého hráče. Nicméně i přes porážku se nemáme za co stydět! Zápas byl nádherný a myslím si, že to co kluci na hřišti ustáli a vybojovali se jim nejen pro další softbal, ale i pro osobní život bude hodit. Nicméně se dvěma porážkami jsme mohli padnout i na čtvrté místo ve skupině a to jsme opravdu nechtěli. O tom, kolikátí nakonec budeme, se rozhodovalo v posledním zápase mezi Břeclaví a Ledenicemi.

Při vítězství Břeclavi – které jsme očekávali, bychom skončili třetí a mohli tak bojovat o páté místo. Kdyby vyhrály Ledenice, pak by opět vzniklo „kolečko“ a záleželo by na bodech proti ze vzájemných zápasů. První směna byla z našeho pohledu neskutečná, skončila 6 : 5 pro Lednice. V tomto případě, pokud by Ledenice vyhrály, už bychom měli nejlepší body proti a obsadili bychom druhé místo ve skupině a byli ve vysněném semifinále. Tento náš sen se rozplynul ve třetí směně, v níž šla Břeclav do vedené, které si už do konce zápasu nedala vzít. Ale z výše zmíněných skutečností je vidět jak vyrovnaná naše skupina byla a také, že jsme schopní hrát vyrovnané zápasy s nejlepšími celky v ČR.

Nedělní zápas o 5. místo jsme odehráli proti celku Hladových hrochů ze Sezimova Ústí. Jejich první nadhazovač patří k nejlepším v republice a tak naše předzápasová příprava byla hodně zaměřena právě na pálení na rychlé nadhozy. Jaké bylo naše překvapení, když se na prkně objevil snad ještě žák nebo mladý kadet, jehož nadhozy letěly rychlostí šneka a padaly na metu. Pokud chceme odpalovat takové nadhozy, musíme si na ně dobře počkat a pak dobře rovně trefit míč. Toto se nám z počátku vůbec nedařilo. V poli jsme kupily chyby na chybu, až jsme se sesypali úplně. Po nejlepším zápasu kariéry jsme zahráli asi ten nejhorší. Hroši si jeli pro medaili a nakonec odjížděli s pátým místem.

My jsme obhájili loňskou šestou příčku. I přesto můžeme odjet spokojeni, zejména zápas s Joudrs, který byl okolím hodnocený jako nejlepší ze všech na mistrovství odehraných, nám dělá radost. Náš výkon je také příslibem pro další rok, v němž se budeme se stejným týmem doplněným o vyšlé kadety, hlásit do juniorské ligy.

 

Kouč