Zpověď juniorského reprezentanta

Zpověď juniorského reprezentanta

 

 

V listopadu proběhlo softbalové Mistrovství světa juniorů, které se konalo v Argentině ve městě Paraná. Národní tým mě ve svém středu také jednoho Buldoka! „Atmosféra byla úžasná, celé město šampionátem žilo.“  říká Jakub Holobrádek, který většinu zápasů za národní tým odehrál v pravém poli.

 

1.      Jak vypadala tvoje cesta do národního týmu?

 Do národního týmu jsem se dostal po letošním juniorském open, kde jsem hostoval za Hrochy z Havlíčkova Brodu, protože tým hráčů z jižní Moravy se postavit nepodařilo. Díky výkonům jsem jel asi za týden na turnaj do Záhřebu s reprezentačním B týmem, kde jsem byl vyhlášen nejlepším hráčem. No a pak už mi přišla nominace na mistrovství světa. Před samotným mistrovstvím jsme absolvovali dvě soustředění v Havlíčkově Brodě a zápasy v rámci extraligy mužů. Co se týká mé přípravy, tak jsem se kromě normálních buldočích tré

ninků během sezony připravoval individuálně s bráchou (Michal Holobrádek, pozn. red.) hlavně po pálkařské stránce.

2.      Mistrovství světa nebyl tvůj první turnaj v dresu národního týmu. Jakých reprezentačních akcí ses předtím zúčastnil?

Na to jsem asi odpověděl v předešlé odpovědi.

3.      Jaké jste měli cíle?

Cílem na mistrovství byla účast v play-off. Tedy postup ze skupiny a skončení do 8. místa.

4.      Během cesty do Argentiny jste měli problémy na letištích. O co přesně šlo a jak to nakonec dopadlo?

Při odletu z Paříže jsme měli problémy s pravým motorem, a proto se odlet posunul asi o 24 hodin, noc jsme museli strávit v hotelu. Do Buenos Aires některým z nás ani nedorazily kufry a masérský stůl. Nedoručená zavazadla nám poslali přímo do Paraná, avšak byly lehce probrané a jednomu spoluhráči ukradli pálku.


5.      Před začátkem šampionátu jste hráli přípravné zápasy s výbornými výsledky, co bylo na zápasech během turnaje jiné?

Už to nebyly lokální týmy, i když byly na velmi dobré úrovni. Odhadoval bych to na střed naší druhé ligy. No a možná i ten tlak, že už je to konečně tady. To na co se kluci 4 roky chystali a obětovali tomu strašně moc. No a pak to nešlo a my jsem veděli že už musíme…

6.      V čem byl největší rozdíl mezi Čechy a nejlepšími týmy?

V menším počtu errorů a stahování běžců z met.

7.      Jak bys hodnotil celkové 10. Místo národního týmu?

Měli jsme na víc. To play off určitě bylo v našich silách, ale já jsem hlavně strašně rád za to, kolik jsem dostal příležitostí, i když jsem se do nominace dostal až na poslední chvíli a neabsolvoval celý přípravný cyklus.

8.      Jak vypadala atmosféra a jak o vás bylo postaráno v místě konání?

Atmosféra byla úžasná a celé město šampionátem žilo. Třeba při každém odjezdu na zápas jsme rozdávali kartičky a fotili se s fanynkami. A organizace byla na velmi slušné úrovni a nevybavuju si žádné problémy.

9.      Jaké plány má juniorská reprezentace v blízké budoucnosti?

No v prosinci se má rozhodnout kdo ji povede dál. No a v létě Mistrovství Evropy v Dánsku.

 

10.  Co na to tvoje okolí? Jak reagovali kamarádi, rodina, příbuzní na to, že jsi první buldok, který byl na mistrovství světa?

Všichni mi to moc přáli a byli rádi, že se podívám do takové zajímavé země. No a během mistrovství se některým po mě i stýskalo.